" Je ještě jiná šance?" Zeptala se Lena tiše. Brumbál ji pohladil po vlasech a pak mlčky zavrtěl hlavou. Chápal, jak jí teď asi musí být… V jednom dnu přijít o rodinu a teď se muset vdát. Byla silná, ale i tak se bál, že toho na ni bude příliš.

" Udělám to, nechci jít k Malfoyům." Podívala se mu odhodlaně do pomněnkových očí.

" Dobře, je ti jasné, že manželství musí být naplněno i po fyzické stránce?" Optal se ještě pro jistotu. Začervenala se, ale kývla. Věděla, že je to nutnost.

" On souhlasil?" Zeptala se tiše. Udivovalo jí to, nikdy by si nemyslela, že to její profesor někdy udělá.

" Ano, souhlasil. Uznal, že je to nezbytné pro vaši další existenci." Povzdechla si, po této odpovědi usoudila, že moc nadšený nebyl.

" Měla by jste se jít připravit, obřad bude za hodinu ve Velké síni, budou přítomni jen tvoji nejbližší přátelé a profesorský sbor."

" Ano, hned půjdu. Moc vám za všechno děkuji."

" Šaty máš na koleji, tvé spolubydlící i pomůžou připravit se. Přeji mnoho štěstí."

" Děkuji," mírně se pousmála. Hnědovlasá dívka s drobnými brýlemi na nose byla bledá jako stěna. Nikdy si nemyslela, že se bude muset vdávat, aby přežila. Teď, po smrti její rodiny není jiná šance… Jedině jít k Malfoyům, kde by ji zabili a nebo donutili stát se Smrtijedem. Rychle mířila do Havraspárské koleje. Nevšímala si pohledů, které na ni upírali ostatní studenti. Chápali její situaci, ale nevěděli, jestli je lepší zemřít a nebo si vzít Severuse Snapea, otravného profesora lektvarů. Někteří nebelvírští v tom ale měli jasno, raději zemřít! Tenhle názor nechápala a ani nechtěla chápat.

Vstoupila do společenské místnosti, kterou jen proletěla a vstoupila do ložnice, kde na ni čekaly její spolubydlící, které jí měly pomoct připravit se.

" No kde seš," přivítala ji Susan. Pousmála se.

" Byla jsem ještě u Brumbála, za hodinu to začne." Pověděla těžce. Nerada si to přiznávala, ale měla obavy. Obavy z budoucnosti, z toho, co bude dnes, zítra či za týden. Nikdy s nikým nechodila ani se s nikým pořádně nelíbala a teď se jde rovnou vdávat. Bylo toho na ni moc, proto přivítala sprchu, kterou si teď musela dát. Pečlivě si umyla vlasy, které se jí nyní vlnily. Pečlivě je rozčesala a přemýšlela. Vždycky si představovala, že pokud se někdy vdá, tak až po dvaceti pěti, do té doby bude mít malý byteček a bude užívat života! Jak se zmýlila! Někdo klepal na dveře. Ano, už by měla jít, je nejvyšší čas obléct se a učesat.

Otevřela koupelnu a vešla do ložnice. Na posteli čekaly dlouhé bílé šaty na ramínka. Vedle byla čelenka do vlasů.

" Jsou nádherné, budeš vypadat báječně." Usmála se na Leně její nejlepší kamarádka Kate. Nekomentovala to, hrdlo měla sevřené strachem. Hrozně se bála budoucnosti…

" Bude to dobré," snažila se jí povzbudit Angela. Ostatní se k ní přidaly. Pousmála se, teď to potřebovala slyšet.

" Budete tam taky?" Zeptala se jich. Doufala, že ano, jejich podporu potřebovala. Kývly.

" Ano, Brumbál nám to dovolil." Usmála se Kate. " A já ti jdu dokonce za svědka."

Její přítelkyně jí pomohly obléct se do svatebních šatů a poté jí také učesaly.

" Vypadáš překrásně," pochválily ji, když již byla hotová. Podívala se do zrcadla a musela uznat, že mají pravdu. Nyní k tomu neměla brýle, ale kontaktní čočky. Jen měla smutné oči a byla pobledlá.

Již se začínalo stmívat, blížila se osmá hodina. Hodina, kdy poví své "ano." Naposledy se na sebe podívala a poté se již vydala do Velké síně, kde se měl obřad konat. Cestou potkaly spoustu spolužáků, nikdo jí však nic neřekl. Jen se na ni soucitně dívali! Nenávidí ty soucitné pohledy, nenávidí, když ji někdo lituje!

Ve Velké síni již byl profesorský sbor, všichni byli svátečně oděni. Severus Snape vypadal velmi dobře. Leně v očích zajiskřilo, její profesor se jí líbil již velmi dlouho a dnes vypadal opravdu mimořádně. Vlasy měl sčesané dozadu, byly čerstvě umyté. Jen ji překvapilo, že měl oblečený černý kožený kabát nad kolena, pod ním bílou košili a černé kožené kalhoty. Vypadal neuvěřitelně sexy.

Přišla jí na mysl jen jedna věc, které se obávala nejvíce. Bála se polibku, který budou muset absolvovat přede všemi v síni. S nikým se ještě nelíbala, netušila, jak na to… Sice již od holek všechno možné vyzvěděla, ale i tak cítila nepříjemný tlak v břiše.

Všichni si ji prohlíželi a přemýšleli, co se jí asi honí hlavou. Brumbál stál před učitelským stolem a čekal, až tam oba snoubenci dojdou. Bude je oddávat on sám. Svědci budou Kate a profesorka McGonagallová, které se podezřele leskly oči.

Lena pomalu došla ke svému budoucímu choti, který ji ihned nabídl rámě. Obřad mohl začít.

" Leno Mariko Abrasová, berete si za muže zde přítomného Severuse Snape dobrovolně? Budete ho ctít a milovat až do smrti?" Byla jí položena zákeřná otázka.

" Ano," odpověděla. Hlas se jí mírně třásl, ten, kdo jí neznal, by nic nepoznal, ale její blízcí si toho všimli. Severus byl tázán na stejnou otázku a odpověděl shodně jako ona. Kate jim podala prstýnky, které byly na červeném malém polštářku a navzájem si je navlekli. Lena si uvědomila, že má její profesor velmi štíhlé a dlouhé prsty.

Prsteny byly zlaté a měly něco vyryté po obvodu jako všechny svatební prsteny významných kouzelnických rodů. Když si je nasadili, nápis se rozzářil.

Nyní přišel na řadu polibek, kterého se bála z celého obřadu nejvíce. Podívala se do očí již svému manželovi. Vyčetl z nich obavy, proto ji pohladil po tváři a poté jemně políbil. Spíše jenom přitiskl své rty na její, jazyk vůbec nepoužil. Lena, i přesto, že se jí polibek líbil, tak byla ráda, když skončil. Neměla ráda pozornost a teď jí cítila od příliš mnoho lidí.

Všichni jim začali přát, nevěsta dostala i pár kytiček. Jedna z největších byla od Brumbála. Ten si ji na chvíli vzal stranou a promluvil si s ní o jejím manželovi.

" Víš, on není zlý, měl v životě jen hroznou smůlu." Říkal jí tiše. " A potom, co byl odhalen jako špeh, tak to už vůbec neměl snadné, jeho vlastní kolej jím opovrhovala." Pokračoval.

" Já vím, už jsem si všimla, že není takový, jak se dělá." Odpověděla mu stejně tiše a začervenala se. Již dlouho svého profesora sledovala, asi rok je do něj zamilovaná.

Usmál se na ni a poté se přidali k ostatním, kteří se právě chystali připít. Lena se postavila vedle Severuse a přijala od něj skleničku se šampaňským, kterou jí podával. Usmála se na něj a poděkovala. To ho překvapilo, myslel si, že tohle všechno dělá jen proto, že si chce zachránit zadek a jiná šance jí nezbývá. Když menší oslava skončila, bylo již dávno po večerce. Hrad byl tichý a temný, vůbec nepůsobil srdečně jako přes den.

17.06.2008 17:19:17
ginerdefarell

Pokud ještě někdo chodí na tyhle stránky... Jste rádi, že se opět vracím k psaní?

Ano (193 | 98%)
Ne (4 | 2%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one