Kapitola 2 – Z jiného pohledu

Právě se vracela od jezera, když viděla, jak nějaká postava dopadla na podlahu Vstupní síně. Jen tak ležela na zemi a nehýbala se, ale viděla, že se okolo něj tvoří kaluž krve. Nerozmýšlela se ani minutu a utíkala, nejprve ale pomoci patrona poslal vzkaz Brumbálovi a ošetřovatelce.

Udýchaná doběhla do síně  a uvědomila si, že na zemi leží mladík v jejím věku. I když vypadal velmi zuboženě, neměl ruku a krvácel z břicha, které měl roztržené.

„ Zavolej tátu,“ zašeptal s velikou námahou a bolestně zasténal. Musel přemáhat velké bolesti.

„ kdo je tvůj otec? Zavolám ho, ale musíš říct, kdo to je.“ Pověděla mu a pláštěm se mu snažila alespoň trošku zastavit krvácení, uzdravovací kouzla ještě bohužel neuměla.

„ Snape,“ zachrčel a omdlel. Hermiona se tomu podivila, nevěděla, že má jejich profesor lektvarů dítě, nějak si ho nedokázal představit s miminem. Brumbál, Kratiknot, McGonagallová a Pomfreyová za okamžik přiběhli.

„ Zajděte pro profesora Snapea,“ poručil ji ihned ředitel, když v zmrzačeném chlapci poznal mladého Sebastiana Snapea. Přikývla a rozběhla se do sklepení. Schody brala po dvou, občas vrazila do nějakého studenta, ale v této chvíli ji to moc neštvalo. Udýchaně doběhla k dveřím profesora lektvarů, rozrazila dveře..

„ Pane profesore,“ vyrazila ze sebe a pak se zarazila. Místnost byla temnější než kdy jindy, světlo vydával jen krb, u kterého zády ke dveřím seděl její profesor.

„ Ano?“ Optal se bez zájmu. To Miu překvapilo, čekala by, že jí strhne body, seřve ji a on nic, jen seděl a sledoval plameny ohně.

„ Ve Vstupní síni je nějaký kluk, který chce s vámi mluvit. Je na tom dost špatně, ale madam Pomfreyová mu nedokáže pomoci.“ Zašeptala.

„ Kluk?“

„ Ano a je vám podobný.“To profesora probralo a rychle se zvedl z křesla a vyběhl ze svého kabinetu, Mia ho samozřejmě následovala, ale nestačila mu, ona za sebou neměl běh přes celé sklepení… Ale zase měl v sobě trochu alkoholu. Ve Vstupní síni viděla už jen, jak mu kluk něco říká a poté zavřel oči naposledy. Zamávalo to s ní, nikdy neviděla nikoho umírat a myslela si, že madam Pomfreyová zvládne vyléčit i těžší úrazy než jdou tyto. Hermiona se cítila hrozně, v uších ji hučelo  a mírně se jí zvedal žaludek. McGonagallová si toho všimla a proto ji podepřela  a s pomocí Poppy jí dopravila na ošetřovnu, kde měla strávit dnešní noc. Obě ženy chápaly, jak Mii teď musí být, samotné při první smrti nereagovaly jinak… Jen byly starší, zkušenější a možná i připravenější, smrt braly jako součást života.

 

17.06.2008 17:26:44
ginerdefarell

Pokud ještě někdo chodí na tyhle stránky... Jste rádi, že se opět vracím k psaní?

Ano (200 | 98%)
Ne (4 | 2%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one