Vydala se do Nebelvírské společenské místnosti, kam si dala své věci a poté jistým krokem mířila do Velké síně, tušila, že právě tam se budou rozdávat pokyny pro ty, kdo chtějí bojovat.

„Dobré odpoledne,“ pozdravila vychovaně když vstoupila, ihned se na ni stočily všechny pohledy ze síně.

„Hermiono, konečně. Pojď, ukážeme ti náš plán,“ usmál se na ni Remus. Brumbál tady nebyl, pravděpodobně sháněl další a další lidi.

„Potřebovali bychom, abys nám pomohla zlepšit ochranu hradu, zvláště pak oken, odkud budou studenti odstřelovat Smrtjedy.“

„Studenti tady zůstali?“

„Ano, ale jen někteří, prváci odjeli domů všichni a pro některé dali poslat rodiče.“

„Hm... Dobře tedy, něco vymyslíme, pomůže mi s tím někdo?“

„Ano, prfoesor Kratiknot, už vyhledává kouzla, tak běž za ním do knihovny. Až budete hotovi, tak se sem zastavte a dostanete další pokyny, ano?“ Přikývla, ještě se usmála na Harryho s Ronem, kteří něco řešili s profesorkou  McGonagallovou a poté už pospíchala do knihovny.

Profesor Kratiknot za pomoci dvou studentek z Mrzimoru a milé knihovnice, hledal všechny možné kouzla, které by mohly pomoci.

„Slečno Grangerová, rád vás vidím. Pomohla by jste mi nějaké kouzla najít? Máte ohromný přehled v knihách.“ Ihned se jí zeptal profesor.

„Jistě.“ Přikývla a ihned zašla pro několik knih, kde by hledala mezi prvními. Některé knihy, které měl u sebe profesor ihned vyřadila, věděla, že v nich nic není.

Tak hledali ještě hodinu, než měli sepsaných dost kouzel. Poté Hermiona s Kratiknotem vyšla před hrad a začali kouzla provádět, bylo jich opravdu dost, snad alespoň trochu studenty ochrání. Když už měli konečně všechno hotové, tak se opět vydali do síně, kde již byl i Brumbál, celý Fénixův řád a bystrozorové ze všech zemí, které se rozhodly pomoci. Síň byla zvětšená kouzlem, aby se tam všichni vůbec vešli.

Brumbál počkal, až vstoupí a poté kouzlem zavřel dveře, byli poslední, kdo tam ještě nebyl. Teprve poté všechny seznámil se strategií boje a rozdal všem úkoly.

„Dnes se bude bojovat nejen o Bradavice, ale bude to poslední bitva celkově. Bojujte za své rodiny, za lásku a přátelství, za své děti a za lepší budoucnost.“ Řekl na konci ještě Brumbál. Tomu se všichni podivili, netušili, že tohle bude konečná bitva... Ale možná je to dobře, bude konec a oni nebudou žít v nejistotě, co bude dále...

 

Čím více se bitva blížila, tím byl každá nervóznější. Hermiona se pro jistotu se všemi rozloučila, už měla své pány, co by udělala, kdyby bitvu náhodou přežila. A to v  případě, že vyhraje dobro i zlo. I když, co je dobro a co zlo? Ve jménu dobra bylo snad více vražd než ve jménu zla. Ne, dnes nebude bojovat za dobro, ale za lepší budoucnost, lásku, přátelství a za vše, v co věří. Ano, to bude nejlepší a nejrozumnější. Koukala se z okna na hladinu Černého jezera a ani si nevšimla, že k ní přistoupil Harry.

„Máš strach?“ Zeptal se jí. Pokrčila rameny.

„Trochu, bojím se, že přijdu o další své blízké. Dávej na sebe pozor, Harry, rozumíš?“ Vážně se mu podívala do očí.

„Já vždycky,“ usmál se světácky. Ušklíbla se.

„Jo, to známe. Jen ten tvůj záchranářský komplex je překážkou, co?“ Pokrčil rameny.

„Raději ať zemřu já než někdo, koho mám rád.“ Mione si povzdychla.

„Taky takhle přemýšlím, ale ty nemůžeš zemřít, rozumíš?Prvně musíš zabít Voldemorta, zemřelo už příliš mnoho lidí, Harry.“ V očích měla slzy, připadalo jí jako by ho posílala na smrt.

„Já vím, Mio. Mám ale strach, hrozný strach, že to nedokážu.“

„Dokážeš to, Harry, uvidíš. Láska je silnější než jakékoliv kouzlo, rozumíš?Všechno zase bude dobré.“ Usmála se na něj a pohladila ho po tváři. Přikývl. Poté už šli oba na svá místa, za chvíli by měla bitva vypuknout.

Netrvalo to ani deset minut a poté to opravdu začalo. Hermiona stála až někde vzadu, ale i tak na ni zbylo dost práce se Smrtijedy,na pozemcích jich bylo jako krys. K tomu jedním očkem kontrolovala své známé okolo, zda třeba někdo z ostatních studentů nepotřebuje pomoct a zda to ona dokáže. Viděla umírat Lunu, to pro ni bylo velmi bolestivé, nikdy nečekala, že zrovna ona padne. Zabila ji ruka Lestrangové, se kterou se dal do boje Neville. Ona i Belatrix si myslely, že to bude jasný boj, kdy prohraje Neville, ale opak byl pravdou. Jeho nenávist a bolest z něj udělala velkého bojovníka a Bellu porazil. Jeho rodiče by na něj byli pyšní...

Pak již neměla příliš času sledovat své okolí, bojovala jak nejlépe to šlo, ale i tak ji párkrát zachránil někdo z bystrozorů život tím,že vytvořil nějaký složitější štít než sama znala.

Konec... Harry zabil Voldemorta. Vyčerpaně se svalila na zem a zhluboka oddychovala, bolelo ji celé tělo a měla spoustu škrábanců a oděrek, ale žila. Stejně jako Harry, ale Ron zemřel, nepřežil to... Bylo to zvláštní, ale nic necítila, snad jen lítost. Dnes viděla tolik umírajících, že pro svého kamaráda nedokázala truchlit. Rozhlédla se po bojišti a viděla několik stejně zničených obličejů jako měla ona sama. Mezi živými viděla těžce zraněného profesora Snapea, ředitele, McGonagallovou, paní Weasleovou a další... Ale mezi mrtvými byl i Remus a Tonksová, Artur Weasley, Bill... a spousty dalších...

Nadechla se a zneviditelnila se, teď ji nikdo hledat nebude, všichni mají svých starostí dost... A poté zmizela na okraji Zapovězeného lesa, kam se při boji dostala. Naposledy se podívala na Bradavice, které pro ni byly domovem, bude jí to tady chybět, ale potřebovala pryč od toho všeho... Bolelo ji, že odchází teď, když ji její blízcí potřebují, ale neměla na vybranou. Nemohla jinak...

 

17.06.2008 17:28:56
ginerdefarell

Pokud ještě někdo chodí na tyhle stránky... Jste rádi, že se opět vracím k psaní?

Ano (200 | 98%)
Ne (4 | 2%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one